3. KOLO

Tak a je tu posledné kolo súťaže, v ktorom úlohou bolo napísať príbeh o hlúpom Paladinovi. Podmienkou bolo, aby mal príbeh aspoň 30 riadkov.

Príbeh od Mathouš:


Psal se rok 2008. Bylo jaro a ranní slunce lehce zářilo a roztávalo poslední
kapky rosy. V malém domečku, v němž bydlel Andrej se svou rodinou, byly květinkami a motýlky polepená malá okénka. Andrejovy děti byly čiperné a pořád něco kutily a jejich maminka byla až po uši zamilovaná do tatínka. Jenže to bylo bohužel málo, pro jeden osudný den, kdy se Andrej musel vydat do světa bojovat. Nic ho nezastavilo, protože věděl, že musí jít. Na Jihu proti sobě bojovaly dva silné kmeny GarFreš, k nimž Andrej patřil a Roťáci. Ušel dlouhý kus cesty, byl znaven a vyčerpán, ale boj ho neminul. Když se ukázalo, že Roťáci jsou v převaze, chtěl Andrej svůj boj vzdát a vrátit se zpět za svými dětmi a ženou. Ale jeho spoluhráči ho přemlouvali, že se nesmí vzdávat a musí bojovat, protože věděli, že síla nespočívá jen ve velikosti a počtu bojovníků, ale v tom, kdo a jak umí bojovat,
jak umí využít svou moc a sílu. A tak bojovaly. Bojovaly dlouhé dny a noci a zdálo se, že boj nemá konce. Roťáci opravdu byly v převaze a GarFrešům docházely síly, už nemohli dál válčit. Andrej byl ale tak vyrovnaný a přesvědčený o tom, že mají na to, aby vyhráli. Jen to chce bojovat, ne se hned vzdávat. A taky se tak stalo. Konečně přišel den, kdy Andrejův kmen GarFreš vítězil. Roťáci padali na zem jeden po druhém, zbývalo tedy aby přišel vůdce kmene Garfreš Paladin Ampér a válku ukončil. Jenže Ampér byl natolik nezkušený, vždyť to teprve dělal první rok a místo konce války s výhrou pro jeho kmen, uzavřel dohodu, ve které stálo, že jakékoliv porušení bude vést
k rozdrcení a rozebrání vojáků z nepřátelského kmene. Bohužel ji však sám Paladin v zápetí porušil a tak se celý kmen Roťáků z posledních sil vrhl na GarFreš, protože věděli, že teď jsou v právu. Ničili vše, co jim přišlo pod ruku, mučili vojáky, vyhrožovali, ničili je a zabíjeli. Tento nájezd nepřežil ani Andrej, statečný bojovník a tatínek dvou malých dětí. A hloupý Ampér byl natolik hloupý, že Roťákům při jejich náletu ještě pomáhal. Jenže byl sám proti všem a i když se chtěl Roťákům zavděčit tím, že jím bude pomáhat, oni tohle nepřijali a nakonec se mu jen vysmáli. Ale ani přesto Paladin nepochopil, kde udělal tu zásadní chybu a věřil v to, že to on takk všechno dobře zařídil. A když se Andrejova žena Hedvika dozvěděla smrt svého manžela, byla natolik zdrcena, že se rozhodla, že nemá cenu dál pobývat po boku GarFreš kmenu. Odešla tedy ze země a stala se členkou kmene, kde byla schopna zajistit
bezpečí jak pro ní, tak hlavně pro své děti. A když děti vyrostly, staly se z nich takový bojovníci, jako byl jejich táta, na kterého jsou pyšní. Jen chudák Hedvika, ta do své smrti jen truchlila nad svým mrtvým manželem a už nikdy se nebyla schopna zamilovat. Jak říkala, byla to láska až za hrob.

Príbeh od stroupa:

V jedné malé vesnici na kraji mapy, kde v okolí byly jen lesy, jezera a jiné malé vesničky, žil Paladin. Byl stejný jako ostatní, chodil na návštěvu k sousedům, kde mu občas uvízlo něco pod prsty, stejně jako oni chodili k němu. Žil si svůj klidný život vesnického šafáře a lenivěl a tloustnul spokojený sám se sebou... Ale doby klidných časů pomalu

končili, v okolí se začaly dít zvláštní věci. Vesnice měnili majitele i jména, hrůzné zprávy o válkáchse nesly krajem. A i divná zvěst, prý že pán bůh zemřel, a chystá se něco velkého... všichni to považovali za fámu copak by mohl pán zemřít? Všechny dohady však skončily když se jenou ráno vesnice probudila a na polích kolem ní seděla velká hejna krkavců. Velkých černých krkavců.. A ten den přišli za Paladinem sousedé z okolních vesnic a říkají "Velký pán zemřel, je čas nástupce, a nástupce bude jen velký Krkavec, jeho bratři nám to přišly zvěstovat podívej se kolem.." A vskutku že okolí vesnice se černalo pod jejich křídly. "Přidej se k nám, ovládneme svět". "Nepřidám" řekl Paladin a sousedé udiveně volali.. "Copak jsi se zbláznil?" "Jsi hlupák, nemůžeš zůstat sám". Ale nepřesvědčili ho, odcházeli s kroucením hlav a opravdu si o něm mysleli že je hlupákem. Druhý den byli krkavci pryč. Na polích v okolí je vystřídaly hejna bílých andělů. A stejně jako včera přišli jiní starostové a snažili se přesvědčit že oni jsou ta pravá strana na kterou se má dát. Že velká bitva se další den chystá a v ní se rozhodne že oni budou páni světa. Nepřesvědčili ho, stejně jako včera odcházeli i tito s kroucením hlavy a šeptáním o tom, že je hlupák. Den velké bitvy nadešel. Na nebi se černalo velké hejno krkavců, tak velké že připomínalo bouřkový mrak. Andělé se najednou s máváním svých bílých křídel vznesli do nebe. A bylo jich tolik že vypadali jako velký bílý oblak. Když se ty dvě velké armády na nebi střetly zahřmělo a hřmot se ozýval ještě dlouho po tom co splynuly v jeden šedý velký mrak. Starosta a i obyvatelé jen nevěřícně hleděli na nebe a čekaly co se stane, kdo tedy zvítězí.. Dlouho se nic nedělo, hřmot přestal a ticho ovládlo kraj. Když najednou se začaly snášet na zem z nebe pírka, bílá i černá, nejdřív sem tam jedno, pak víc a víc. Až to vypadalo jakoby napadla tlustá peřina černobílého sněhu. Padal celý den a i večer kdy vesničané i se starostou odešli domů a jen jejich rozzářená okna zářily nad šedou krajinou.

Zajtra 14.10. prebehne vyhodnotenie celej súťaže, a dovtedy prosím porotu, aby mi zaslali správou komu dávajú svoj hlas v tomto treťom kole. Upozorňujem, že ten, kto vyhrá toto kolo, vyhrá celú súťaž, pretože stav je zatiaľ nerozhodný 1:1